Další skupina znaleckých posudků se týká oceňování věcných břemen. Je to poměrně složitá a rozsáhlá problematika. Existují VB k dané věci - in rem, nebo k dané osobě - in personam. Podle povinnosti zavázané osoby se jedná o VB s povinností konat, nebo se zdržet, nebo s povinností strpět. Vznik věcného břemene může být písemnou smlouvou, na základě závěti, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu, ze zákona a konečně vydržením. Obsahem právního vztahu věcných břemen jsou subjektivní práva a subjektivní povinnosti.
Podstata ocenění věcného břemene.
Předem je třeba si uvědomit, že věcné břemeno není nájmem, není zde nájemní smlouva a není ani stanoveno nájemné. Vztah vznikne jednorázově, zpravidla za jednorázovou úplatu. Úkolem znalce je stanovit, jaká je přiměřená výše této úplaty, aby přiměřeně kompenzovala újmu povinného z věcného břemene. Zjednodušeně lze říci, že pro ocenění VB se použije ocenění výnosové - součet budoucích částek (zisků nebo ztrát), diskontovaných (odúročených) na současnost.
Oceňování práv odpovídajících věcným břemenům upravuje zákon č.151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů a to v § 18 hlavy třetí.
Pro vypracování ocenění práv odpovídajících věcným břemenům je nutné znalci sdělit údaje o věcném břemeni t.j. co je obsahem věcného břemene, jeho časové vymezení, případný rozsah VB apod. Proto je zapotřebí doložit smlouvu, nebo smlouvu o smlouvě budoucí o věcném břemeni, výpis z KN se zanešeným věcným břemenem, případně geometrický plán s vyznačením rozsahu VB a jiné/další dostupné podklady.